Nemáte v seznamu žádné zahrady. Vyberte si v našem katalogu.
Nemáte vybrané žádné akce. Podívejte se na náš kalendář akcí.
Krásu a zároveň pomíjivost života symbolizují květy okrasných třešní – sakur, které rozkvétají od konce března do května. Stromy jakoby obalené v cukrové vatě jsou tak působivé, že ujdou pozornosti málokoho. I ostatní dřeviny z čeledi růžovitých jako třešně, višně, jabloně, mandloně či trnky rozkvétají v tomto období a zdobí městské ulice i krajinu. Avšak pozor! Kdo si chce vychutnat podívanou povznášející ducha i náladu, musí si pospíšit. Za několik dní je ta tam. Využijte prchavého okamžiku k setkání s přáteli, podobně jako nadšení milovníci přírody – Japonci.
Hanami - národní slavnost pod rozkvetlými třešněmi
Sakura je japonským národním stromem, není proto divu, že je v zemi vycházejícího slunce její kvetení celonárodním svátkem. Kořeny tisícileté tradice Hanami, jak zní název slavnosti v japonštině, lze nalézt v Číně, kde patřilo pozorování a uctívání sakurových květů mezi zvyky vyšších společenských vrstev a umělců. Dnes Hanami zdaleka neslaví jen hrstka aristokratů, sakurová horečka zachvacuje celé Japonsko a často je spojena s bujarými a hlučnými oslavami. Malí i velcí se vydávají do parků, kde pod rozkvetlými třešněmi pořádají piknik s přáteli či rodinou. Podávají se tradiční zákusky, zmrzlina nebo čaj – vše s příchutí sakurových květů.
Za krásou rozkvetlých stromů však není třeba vážit tisícikilometrovou cestu. Sakury zdobí ulice a parky mnoha českých a moravských měst. V krajině se pak lze kochat ovocnými alejemi, třešňovými či jabloňovými sady a kupodivu také trnkami – po zbytek roku nenápadnými keři, které se s příchodem jara odívají do bílého hávu a proměňují tak nejednu obyčejnou mez v líbezný krajinný prvek. Romanticky malebná podívaná čeká takřka za rohem. Stačí sednout na kolo nebo se jít jen tak projít třeba po Národním parku Podyjí.
Mandloňový sad v Hustopečích – středoevropský unikát
V Hustopečích na Břeclavsku se podobně intenzivně jako japonské Hanami slaví kvetení místních mandloní. Za vznikem zdejšího sadu stojí zcela prozaický příběh. Mandloně jsou teplomilné dřeviny původem z Asie, které se na našem kontinentu pěstují pouze v těch nejteplejších středomořských oblastech. Po roce 1948, kdy se naše hranice pro dodavatele ze Španělska, Řecka či Itálie uzavřely, bylo třeba hledat náhradní řešení, jak uspokojit touhu po oblíbených hořkosladkých plodech. Okolí Hustopeč patří k nejteplejším oblastem naší republiky, proto právě zde bylo vysázeno na 50 tisíc stromů. Do dneška se zachoval pouhý zlomek z původního počtu a místní úroda už rovněž nehraje klíčovou roli pro tuzemský cukrárenský průmysl, coby rarita se však sad stal oblíbeným cílem výletníků ze širokého okolí. Naučná stezka na svých sedmi informačních tabulích informuje nejen o mandloních, ale i okolní přírodě a krajině, kterou lze pozorovat z místní rozhledny.
58 zahrad
Our heritage:
where the past
meets the future
